Socialni mozek

Od chvle pedn prvnho vydn Socilnho mozku do tisku (Karolinum 2006) ubh dest rok. Poet vdeckch prac zabvajcch se sociln neurovdou a uveejnnch v prbhu tto doby jen v tch asopisech, kter lze povaovat za nejkvalitnj, mimodn vzrostl. ada poznatk starch pouze nkolik let je zejmna dky novm technologim a velkmu potu vyetovanch lid nepesn nebo pekonan. Rozshl soubory studi na stejn tma umouj vytvet databze a vsledky metaanalyzovat. Poznatky jsou spolehlivj, nicmn v trvalm vvoji. Souasn vydn je proto zsadn pepracovan. Podobn jako vydn pedchoz se zabv evoluc socilnho mozku, empati, mentalizac, poznvnm tv, jazykem a rozhodovnm. Clenji se sousteuje na lidsk skupiny a na patologii socilnho mozku na pkladech onemocnn a poruch z okruhu autismu, demenc, deprese, psychopatie a schizofrenie. Nov kapitola je vnovna neuronlnm stm velkho rozsahu konektomm socilnho mozku. Kadou kapitolu uzavr strun souhrn, uit literatura nen a ani neme bt vyerpvajc. Koncepce souasnho vydn neumonila vnovat se morlnmu, nboenskmu a estetickmu rozhodovn. Kniha je nron. Je urena vem zjemcm o neurovdeck aspekty socilnho poznvn, provn a chovn: lkam, psychologm, prvnkm, socilnm pracovnkm, ppadn i filosofm.